AKTUALITY

Zde pro vás připravujeme aktuální informace.

JoshuaTree Ed

Kocour Ed je tatínek našich Déček :-) .

Naše malá/ velká Déčka

Už je to delší čas co se v naší stanici narodila další mimina. Na návštěvě byl profi fotograf a tak se musíme pochlubit. Agáta se tentokrát pochlapila a na svět přivedla kocourka Drákulu a kočičky Dianku, Dorotku, Dafinku a Daisynku.

Za fotky děkujeme tradičně panu Martinu Špundovi :-)

Velké stěhování

Konečně mám čas napsat článek o našem velkém stěhování do nového domečku. Čekal na ně s přízemím a podkrovím což byl pro ně byla vyšší úroveň.

Agáta jak jsme čekali celou akci vzala s nadhledem a s grácií sobě vlastní. Okamžitě se zabydlela v podkroví a dům začala postupně prozkoumávat. Belča je větší stresmen a proto se zabydlela ve spíži v regálu za zavařeninami. Věděli jsme o ní jen díky tomu, že ubývalo žrádlo v misce. Začala vylézat asi za týden a to jen sporadicky. Byla takový náš duch domácnosti :-) .

Poté co si zvykly, ovládly celý dům a s nadšením a velkou úlevou musím konstatovat, že jsou zde mnohem spokojenější něž v naší bývalé domácnosti. Snažili jsme se jim přizpůsobit celý dům a snad se nám to i povedlo.

Řěkla bych, že holky jsou mnohem vyrovnanější a spokojenější a to je nejdůležitější.I tady mají novou kočkoliéru do které mohou chodit podle libosti hned z kuchyně. Fotky kočkoliéry Vám ukážu příště až ji osázím květinami :-)

SVÚ Praha

Dne 5.12.2016 přišly výsledky bakteriologického vyšetření Agáty Perla Moravy.

Chlamydie, mykoplasmata a Streptococcus NEG. :-)

Rok s rokem se sešel…

Máme tu únor a to slaví naše Béčka a Céčka narozeniny. Není možné jak ten čas letí. Noví majitelé nám poslali fotky tak se s Vámi podělím o tu krásu :-) Postupně. se Vám na fotkách ukáže Calimero, Caesar, Borůvka a Beáta.

Bolestná zpráva

S bolestí v srdci oznamujeme, že nás dne 1.8.2015  po těžké nemoci navždy opustil náš  kocourek  Fario King of Bohemia.

Edík, kocourek který se u nás nenarodil a přesto mu byla Agáta maminkou

  Všechna naše koťata z vrhu C mají nové páníčky a já jelikož mám chvíli čas jsem se rozhodla napsat článek o tom, jak u nás bydlelo čtvrté kotě, které se ale nenarodilo naší Agátě. Přesto mu byla skvělou maminkou, báječnou kamarádkou a dobrou učitelkou.

Ale vše od začátku…

16. února se u nás narodila po roce koťátka a já jako pyšná chovatelka se je rozhodla ukázat světu a pochlubit se. A tak sem dala vývěsku na Facebook ať naše štěstí vidí co nejvíce lidí. Po chvíli si zažádala o přátelství Zorka Kolářová z CHS Joshua Tree. Co po mě asi chce říkala jsem si. A jelikož jsem byla zvědavá, přátelství jsem potvrdila.

V době kdy Agátka rodila přirozenou cestou odehrával se u nich příběh zcela odlišný. Kočička císařským řezem porodila jediného kocourka a odmítla se o něj starat. Zorka se přes FCB dostala až ke mě a poprosila mě jestli by jsme nezkusili malého adoptovat. Já sem neměla nic proti a ráda jí podala pomocnou ruku. Vše se domluvilo a večer sem Zorku s Martinem vítala u nás doma. Všechno jsme měli do puntíku naplánováno. Agáta je skvělá maminka, ale cizí je cizí…

Agátu jsem odlákala do vedlejší místnosti kde sem jí zavřela. Kocourka, který se měl čile k světu jsme otřeli hadříkem, který měla koťata u sebe a pak jsme ho schovali mezi ostatní. Vypustili jsme Agátu a ta hned letěla do porodnice k prckům a nedůvěřivě po nás pokukovala. Hned jak k nim vlezla jí bylo všechno jasné. Předtím tři a teď čtyři? Koukala pohledem jako, že z ní děláme blbce. Všichni jsme stálí jako sochy a koukali se zatajeným dechem. Agáta začala nasávat a okamžitě určila kukačku. Stála jsem blízko připravená zasáhnout kdyby mu chtěla ublížit. Agáta ho začala očichávat a po chvíli olizovat na bříšku a starat se o něj. Malý byl zásadně proti a vše dával docela hlasitě najevo. Po chvíli už se po Agátě sápal a hledal cecík, aby s napil. Příroda je dokonalá. I když byl ze začátku krmen ze stříkačky a cecík u maminky nepoznal okamžitě věděl co má dělat. Trochu jsem mu pomohla jelikož byl ze začátku zbrklý, ale Agáta pěkně držela. Vysvětlovala jsem jí, že jestli se jí prcek líbí tak si ho necháme J.

Kocourek u nás tedy zůstal. Zorka ho pojmenovala Ed, ale všichni mu říkali Kukačka. Bydlel u nás skoro jedenáct týdnů a pak se vrátil na chvíli do své rodné CHS. Byl to milý kocourek, který nám dělal radost. I když ho Agáta nepovila nikdy ho neodstrkovala a chovala se k němu jako opravdová maminka za což ji mám nesmírně ráda a jsem na ni moc pyšná.

Já našla v Zorce kamarádku jelikož je to strašně milá osůbka a má veliké srdíčko. Ze začátku to Edík neměl úplně veselé, ale už má pře sebou jen růžovou budoucnost a já sem ráda, že jsme k ní mohli přispět svou troškou.

Ze Zorkou jsem stále v kontaktu tak vím, že i Edíkova maminka dostala rozum a dohání těch pár zanedbaných týdnů. Dokonce ho kojí a pustila mu mlíko. :-)

Přikládám i pár fotek jak Edík rostl u nás a jak se mu daří už doma u pravé miminky.

Zprávy z nového domova od Kamilky, který bydlí u paní Evy s přítelem

Člověka hned zahřeje u srdíčka když si přečte takové milé zprávy. :-)

V lednu 2014 jsme si s přítelem pořídili koťátko Norské lesní kočky Bjorna (celým jménem Bjorn Dee Joshua Tree). Byli jsme nadšení a od prvního dne se stal věrným členem naší malé rodiny. Věděli jsme, že mu časem pořídíme kamarádku, buď Norskou lesní kočku, nebo Mainskou mývalí, protože spolu tato plemena velmi dobře vycházejí a mají k sobě charakterově blízko. Chtěli jsme ale počkat, až budeme mít větší byt, aby nám všem nebylo v bytě nakonec těsno.  Neustále jsem však monitorovala nabídku koťátek na internetu, zejména skrze kontakty Zorky Kolářové, chovatelky, od které máme Bjorníka. Vždy, když se nám některé koťátko líbilo, tak přišla nějaká překážka a stejně jsme si řekli, že počkáme na ten větší byt. Jednoho dne však Zuzka Smetanová z chovatelské stanice Perla Moravy uveřejnila fotky nového vrhu Mainských mývalích koťátek a bylo jasno. Na moment, kdy jsem viděla koťátko s vznešeným jménem Camellia Perla Moravy, snad nikdy nezapomenu – černý čumáček, zvídavý pohled a mix všelijakých barev podtrhovaly její očividnou hravou, mazlivou a chytrou povahu, která z fotografií sálala. Věděla jsem, že je to ONA. Začali jsme jí říkat Míla.

  V sobotu 16.5.2015 jsme si pro Mílu přijeli. Byla nádherná a komunikativní a my byli nadšení. I když jsme jeli z Prahy a cesta zpět trvala tři hodiny, Míla celou cestu prospala a ani nekňourla, pardon, kňourla, ale jen když jí bylo moc teplo. Zvýšili jsme větrání a znovu spokojeně usnula. Trochu jsme se obávali, jak se spřátelí s Bjornem. No, nebylo to hned tak růžové. Poté, co jsme jí ukázali, kde je záchod, tak rovnou zasvištěla pod pohovku, kam se Bjorn už nevejde a tam zůstala asi 2 hodiny. Bjorn byl fascinovaný. Pořád za ní chodil, čichal k ní, chtěl si hrát, ale Míla jen prskala a nepustila ho blíž, než na jeden metr. První dvě noci jsme se tedy moc nevyspali, protože Bjorn využil každé vhodné chvilky k tomu, aby se k Míle připlížil, skočil na ní a chytil jí za kůži na krku. Předpokládám, že částečně to byl jeho způsob, jak ukázat, kdo je tu pánem, částečně jí vždy v podstatě chytil jako myš a chtěl si hrát. Jeho nadšení Míla samozřejmě nesdílela, vzhledem k tomu, že je Bjorn tak čtyřikrát větší a váží skoro šest kilogramů. Celé první dvě noci tedy proběhly v duchu prskání, syčení, kvílení a naříkání. To se ale rychle změnilo.

Třetí den jsme je nechali poprvé samotné, ale jen na hodinu a půl. Poté, co jsme přišli domů, tak jsme se nestačili divit. Bjorn a Míla seděli vedle sebe a Bjorn Míle olizoval hlavu. Byli jsme u vytržení, co se během té hodiny a půl v bytě asi událo! Od té doby jsou každým dnem větší a větší kamarádi. Spí spolu na pohovce, navzájem se čistí, nahání se, hravě se perou, žerou si navzájem z misek a je na nich vidět, že se mají moc rádi. Je neuvěřitelné, že to jsou jen dva týdny a už se z nich stali takoví parťáci.

Moc bychom tímto chtěli poděkovat Zuzce Smetanové, která Mílu vymazlila a vychovala – s hygienou nebyly od prvního dne žádné problémy. Míla okamžitě začala používat kočičí záchod, který sdílí s Bjornem. Stejně tak krásně žere a není vybíravá. A zároveň bych chtěla ještě jednou poděkovat Zorce Kolářové, díky níž jsem chovatelskou stanici Perla Moravy poznala. Každý den, když Bjorna a Mílu pozorujeme, tak máme obrovskou radost, jak vše hladce proběhlo, jak jsou obě kočky spokojené, a nestačíme se divit, jak dělají šťastnými nás. Každý, kdo má kočky rád, tak mi jistě dá za pravdu, že to jsou úžasní tvorové, kteří pokud jsou spokojení, tak prozáří každou domácnost a přináší celé rodině nekonečnou radost a lásku.

Ještě jednou moc děkujeme!

Eva, James, Bjorn a Míla

Naše Céčka :-)

  Koťátka povyrostla a my pro ně hledáme nové domovy a nejlepší majitele. Kočička Kamilka je již rezervovaná, ale oba kocourci stále čekají. Pokud by Vám některý z nich padl do oka neváhejte nás kontaktovat.

Nové Fotky od Borůvky :-)

Rychlý kontakt

Tel.: 722 938 058
Tel.: 721 550 270
E-mail: info@perlamoravy.cz

Ukázky z fotogalerie