AKTUALITY

Zde pro vás připravujeme aktuální informace.

Caesar, Calimero a Camellia

Fotky koťátek z vrhu C najdete v sekci odchovy :-)

Vrh C Perla moravy

V noci 16.2. naši chovatelskou stanici po roce navštívil čáp a nadělil naší Agátce 3 krásná koťátka. V porodnici se jí batolí 2 kocourci a jedna kočička.

Více informací jen co prcci povyrostou.

MVK Olomouc 6. – 7.12.2014 Bruno Perla Moravy

Letos nás na výstavě v Olomouci po oba dva dny reprezentoval náš odchov Bruno se svojí paničkou. Podle slov paní Hanky si výstavu užili a nasbírali spoustu cenných a užitečných informací.

Jelikož jsme se my nezúčastnili, pomocnou ruku jim podala Romča Čachotská za což jí moc děkuji a také děkuji za fotky o které se s Vámi mohu podělit.

Bruno si po oba dny vybojoval ve třídě 6. – 10. měsíců krásnou V1

Moc gratulujeme

Nové fotky Beáty

Dnes k nám dorazily nové fotky Beátky. Roste holčička do krásy :-)

Dobrý večer,
ozýváme se s dalšími novinkami a fotkami.
Během října nám odešly nějaké fialky pod váhou naší Beátky a přibylo pár škrábanců na zdech. Tento měsíc máme nejoblíbenější hračku udičku bez pírek (původně byla samozřejmě s pírky, ale ty už nám postupně Beátka otrhala :-)) – strašně se jí líbí kovová spona, která je držela. Kolikrát si sní vyhraje úplně sama, ale jinak za ní lítá jak šílená. Mezi nejoblíbenější činnost patří pozorování ptáků za oknem. Beátka je ještě takový puberťák, co chvíli neposedí  :-). Každopádně je to naše velké sluníčko:-).

Zprávy z nového domova od Bruníka, který bydlí u paní Hanky

Z Brunova deníčku: Bylo jich pět.

Přes mřížku přepravky hledají mě čtyři oči ve tmě: „Hele, hele, je tam, je tam!,“ nese mi k uším jak z amplionu. „Jistěže jsem tady. Jste mě sem nacpali, jsem tady. K těmhle mě chtějí přestěhovat? Chci ven! Ne v přepravce, z přepravky! Hele, auto, že se dnes někam se pojede jsem si …“

Tma.

Budí mě zvuk těžkých vrat a kolébání téhle klustrofobní škatule. Kdo mě z ní pustí toho nepoškrábu – pro dnešek. V mžiku jsem na zemi; aspoň, že čtou myšlenky. Chystám se ven, ale skrz mřížku se zas míhají cizí oči. Dvě, čtyři, šest, … Deset?! Ráno klidná  snídaně se stejnýma tvorama jako já, siesta, cupování hadry a pak tohle.

„Vzdávám se, odvezte mě zpátky!,“ otáčím se k té hrůze zády, když se po mě sápe něčí ruka a pokládá mě na koberec v nevelké místnosti s deseti očima.

Představení začíná.

Bojácná kukadla prý patří jedenáctileté hnědé labradorce Doře alias Hnědka nebo Blbka podle toho, co zrovna udělá – v jejím případě spíš neudělá. Smutný pohled věčného prosebníka je menší fena – směska čehosi a hnědého labradora – se jménem Mery, Mařenka či Mařena, podle toho, kolik smetí vytáhne z koše nebo vyhrabe a přinese to, co jiní naopak zahrabávají. Třetí, těkavý kukuč černého křížence, dítěte Mařenčina, smělá dvouroční fenka, amatérský paragán, statný otužilec, pokřtěná jako Václav, zapsaná jako Era, pracovním jménem Mimino.

Nakonec – doufám -, dvě spřízněné duše – taky doufám-, Sisi a Želva, kočky evropské.

A mezi tím vším já, Bruno Perla Moravy – pro tuto chvíli dvakrát tak velký, řvoucí jako tygr. Dobře, trochu vyděšený tygr, ale hlasitější vyhrává; asi ne dnes, ale nepřejte si mě zítra v tuto dobu napřesrok. Ostatně, kdo měl ta nebohá stvoření vést, když ne já?

Průzkum džungle.

Procházím zahálčivě kuchyní, kolíkovat nová území a sjednat si zasloužený respekt, dát se na odiv; popravdě vlastně utíkám před funícím Miminem. Seshora se nese konejšivý hlas nové paničky, snažící se mě přesvědčit, že si chce jen hrát. „Sice malej, ale ne padlej na kokos! Nejspíš ta obluda nedostala svou pátou svačinu,“ brumlám si s nedůvěrou pod fousy. Po dvou kolech kolem židle vítězím útěkem za kamna, a tak, mezitím co sbírám síly, si našlo Mimino půlku medvěda a odbíhá k ostatním do předsíně představit lovecký triumf; Dora nezaujatě odchází, Mařenka zajatá čenichem ve vysoké botě jen  poulí oči.  Se sazí mezi očima kontroluju perimetr; jestli nechci dělat zástup za medvěda, musím vyslídit jeho druhou půlku.

Spřízněné duše

Želva je zřejmě princezna s hradem jen pro sebe – nafurt. Každý můj pokus o kamarádství vrací útěkem nebo útokem. Ať si trhne fousem, nebudu se doprošovat. Maximálně jeden pokus navíc. První společná kočkovaná – po týdnu! proseb a úskoků. Ale stálo to za to. Žádná jiná už mě nemůže kousat do hlavy tak jako ona. Se Sisinou se shodneme taky. Vzájemná fackovaná navečer přináší do spánku klid a šetří šidítka.

Po dvou měsících adopce

Fasovali jsme škrabadlo až ke stropu – tři podesty, tři pelechy. Pelech nahoře je můj – jednak mám přehled a druhak sem nemůže Mimino – pelech uprostřed je můj a pelech dole je můj. Občas pronajímám. Z jídla mám nejradši konzervy a konzervy. Jednou si tak s hlavou k oknu upřenou přemýšlím o smrtelnosti chrousta a pak se koukám na sebe do vyleštěné misky. Jídlo není dobré v tomhle zvěřinci opatrovat, nedá se uhlídat! – po týdnech cviku tak zvládám debužírovat i v tempu závodní jídelny.

Předsevzetí.

Přes Vánoce přibrat.

Přes ty další taky.

Hlídat misku!

Najít odvahu a skočit páníčkům na hlavu.

Ochočit Mimino.

Přinášet všem radost; oni přinesou konzervy.

 

 

 

 

 

 

 

Zprávy z nového domova od Beátky, která bydlí u pana Jiřího s přítelkyní

Ve středu​ 21. května 2014 jsme si přijeli pro naši novou kočičku Beátku do chovatelské stanice. 
Cesta autem domů byla velice klidná a Beátka ani jednou nemňoukla. Po příjezdu vedla první cesta do záchodku a poté následovalo veliké zkoumání nového domova. Beátka si prošla všechny místnosti a vše musela očuchat. Nás se vůbec nebála a hned po procházce celého bytu si s námi hrála. Nejvíce se ji ale zalíbila naše klec s osmáky degu – před tou dokáže sedět a pozorovat osmáky celou hodinu. Po únavném hraní (aspoň pro nás) měla Beátka pořád plno energie a proto usnula až kolem jedné hodiny. Přes noc jsme zpozorovali, že si za námi přišla lehnout do postele a spinkala tam s námi až do rána. Kolem šesté hodiny ranní nás přesvědčovala, že už je čas vstávat a snídat. Dostala kapsičku, kterou společně s předením spapala. Čtvrtek byl návštěvní den – skoro celá rodina se přišla podívat na náš nový přírůstek. Beátka s nadšením přivítala všechny hosty a nechala se i podrbat.
Za ten měsíc, co bydlí s námi, nejraději sedí v otevřeném okně a pozoruje jedoucí auta, létající ptáky nebo mouchy. Další její oblíbená činnost je běhání a skákání po celém bytě a nábytku – hlavně uprostřed noci (to je přece největší zábava :-)). Je to ukecaná ženská a nejvíce se projevuje, když není středem pozornosti. O všem co dělá musíme vědět – například návštěvu záchodku doprovází hlasité mňoukání. V jídle není vůbec vybíravá a krásně spapá vše co dostane. V noci spí buď na parapetu nebo s námi v posteli. Jedinou věc, kterou se ji zatím podařilo zničit, byl papírový lustr, který snadno oželíme :-). Kupodivu kytek si skoro nevšímá, jen je očuchává a čas od času z nich vyhodí hrudku hlíny a hraje si s ní na parapetu. Bea je holt velká dračice, která si moc ráda hraje. :-D
Je to naše velké zlatíčko, které bychom za nic na světě nevyměnili :-).

Zprávy z nového domova od Borůvky, která bydlí u Renči a jejího manžela

Borůvka – tedy Berry (jak jí říkame) zvládla očkování v pohodě, ani pichanec necítila. Vet ji moc chválila:-).  A odčervovací tabletku jsem jí nadrtila do trošky šlehačky, kterou má moc ráda, sem tam jí trošku dám ;-) .
Kapsičky a konzervy stale nepapá, ale už ani  nekupujeme, zkoušeli jsme párkrát. Papá granulky a maso. Masičko kuřecí, krůtí a někdy i hovězí libové. Granulky jsem jí objednavala teď nové, zítra pro ně pojedu, nějaké špičkové kanadské, tak jsem vzala 2 značky, ať má na výběr:-).
Jinak naše Beruš je pěkná divoška. Kolikrát přemýšlím nad tím, jaká  je asi ta její sestřička, to musi být pěkné tornádo, Berry byla o něco klidnější. Zrovna včera ráno jsem na Vás Zuzko myslela, nebo přesněji, jak jste mluvila o plemenu Mainské mývalí, že jsou klidnější, neskáčou po lustru jako např. Bengálky. Tak Berus včera skočila. Ze skrině. A to jsem se jenom otočila, takže na 30sekund byla bez dozoru a šelma mě sjela po zádech:-). Pravda, byla rozdováděná…  Lítaly jsme spolu od rána. Máme to tak každý den. V noci nás začala budit, tak jsme nasadili vychovný režim. Pochopila to okamžite a nepláče, je v pohodě. Zavíráme se do ložnice, Berry v noci vegetí a šmejdí po celém bytě a ráno v 7 je naučená čekat u dveří, až otevřeme. Pak si hrajeme, ale intenzivně:-). Nedá se to ošidit, pač Beruš se ozývá a v klidu člověka rozhodně nenechá (ani nasnídat:-) ). Je chytrá, učenlivá, nebojí se.. a u všeho asistuje. Má hodně ráda manžela a já jsem dopolední hračka a podavačka dobrého papani:-). Ale jsem ráda, manžel si té pozornosti užívá, Lolinka, co jsme měli, neměla k němu moc vztah, byla těžce fixovaná na mne. Byla plaché povahy a se mnou se asi cítila v bezpečí..
Beruška se naučila pít z kohoutku v koupelně vodu, někdy se napije i z misky, ale když jsme doma, tak jde do umyvadla a zamnanči a pro mě je to signál – mam žízeň, pusť mi vodu!!! :-)
Jak teď byla ta vedra, napustila jsem jí do sprcháče do malého lavorku trošku vody, hodila jsem jí tam hračky, líbilo se jí to. Ovšem v zápětí celá mokrá vždycky letí úprkem do záchodku..a dokážete si představit, jak pak kočka asi vypadá:-)..
Zkrátka, je s ní sranda:-)..

Focení v deseti týdnech

Malá ochunávka dnešního focení. Více foteček najdete u jednolivých koťátek.

Kočička Borůvka čeká na nové páníky :-)

Focení 2.3.2014

Pár foteček od profesionála. Za fotky děkujeme p. Špundovi

Koťátka

Dnes nás zaplavilo velké štěstí a náš dům ožil kotěcím vrněním. Agátka se stala hrdou maminkou čtyř koťátek.

V pelíšku se vrtí 3 modré želvovinové kočičky a červený kocourek.

Moc gratulujeme mamince jak to krásně zvládla.

Více info a fotek pořídíme až koťátka povyrostou.

Rychlý kontakt

Tel.: 722 938 058
Tel.: 721 550 270
E-mail: info@perlamoravy.cz

Ukázky z fotogalerie