Edík, kocourek který se u nás nenarodil a přesto mu byla Agáta maminkou

  Všechna naše koťata z vrhu C mají nové páníčky a já jelikož mám chvíli čas jsem se rozhodla napsat článek o tom, jak u nás bydlelo čtvrté kotě, které se ale nenarodilo naší Agátě. Přesto mu byla skvělou maminkou, báječnou kamarádkou a dobrou učitelkou.

Ale vše od začátku…

16. února se u nás narodila po roce koťátka a já jako pyšná chovatelka se je rozhodla ukázat světu a pochlubit se. A tak sem dala vývěsku na Facebook ať naše štěstí vidí co nejvíce lidí. Po chvíli si zažádala o přátelství Zorka Kolářová z CHS Joshua Tree. Co po mě asi chce říkala jsem si. A jelikož jsem byla zvědavá, přátelství jsem potvrdila.

V době kdy Agátka rodila přirozenou cestou odehrával se u nich příběh zcela odlišný. Kočička císařským řezem porodila jediného kocourka a odmítla se o něj starat. Zorka se přes FCB dostala až ke mě a poprosila mě jestli by jsme nezkusili malého adoptovat. Já sem neměla nic proti a ráda jí podala pomocnou ruku. Vše se domluvilo a večer sem Zorku s Martinem vítala u nás doma. Všechno jsme měli do puntíku naplánováno. Agáta je skvělá maminka, ale cizí je cizí…

Agátu jsem odlákala do vedlejší místnosti kde sem jí zavřela. Kocourka, který se měl čile k světu jsme otřeli hadříkem, který měla koťata u sebe a pak jsme ho schovali mezi ostatní. Vypustili jsme Agátu a ta hned letěla do porodnice k prckům a nedůvěřivě po nás pokukovala. Hned jak k nim vlezla jí bylo všechno jasné. Předtím tři a teď čtyři? Koukala pohledem jako, že z ní děláme blbce. Všichni jsme stálí jako sochy a koukali se zatajeným dechem. Agáta začala nasávat a okamžitě určila kukačku. Stála jsem blízko připravená zasáhnout kdyby mu chtěla ublížit. Agáta ho začala očichávat a po chvíli olizovat na bříšku a starat se o něj. Malý byl zásadně proti a vše dával docela hlasitě najevo. Po chvíli už se po Agátě sápal a hledal cecík, aby s napil. Příroda je dokonalá. I když byl ze začátku krmen ze stříkačky a cecík u maminky nepoznal okamžitě věděl co má dělat. Trochu jsem mu pomohla jelikož byl ze začátku zbrklý, ale Agáta pěkně držela. Vysvětlovala jsem jí, že jestli se jí prcek líbí tak si ho necháme J.

Kocourek u nás tedy zůstal. Zorka ho pojmenovala Ed, ale všichni mu říkali Kukačka. Bydlel u nás skoro jedenáct týdnů a pak se vrátil na chvíli do své rodné CHS. Byl to milý kocourek, který nám dělal radost. I když ho Agáta nepovila nikdy ho neodstrkovala a chovala se k němu jako opravdová maminka za což ji mám nesmírně ráda a jsem na ni moc pyšná.

Já našla v Zorce kamarádku jelikož je to strašně milá osůbka a má veliké srdíčko. Ze začátku to Edík neměl úplně veselé, ale už má pře sebou jen růžovou budoucnost a já sem ráda, že jsme k ní mohli přispět svou troškou.

Ze Zorkou jsem stále v kontaktu tak vím, že i Edíkova maminka dostala rozum a dohání těch pár zanedbaných týdnů. Dokonce ho kojí a pustila mu mlíko. :-)

Přikládám i pár fotek jak Edík rostl u nás a jak se mu daří už doma u pravé miminky.

Rychlý kontakt

Tel.: 722 938 058
Tel.: 721 550 270
E-mail: info@perlamoravy.cz

Ukázky z fotogalerie